Začínáme ve čtvrtek odpoledne na bazénu v Hradci. Tréninku se ujímá naše týmová jednička v plavání Honza Šimek. Musím ocenit s jakým přístupem se toho zhostil. Měl čas i ochotu se každému našemu dotazu věnovat a upozornit nás na technické nedostatky a to i individuálně. Bazén opouštíme po 18hod. a přesouváme se do Kunžaku. Zde nás již čeká známé, takříkajíc domácí prostředí. U piva ( mimochodem Regent 11 je opravdu vynikající iontový nápoj) a klobásy oficiálně zahajujeme soustředění.

Druhý den ráno již soustředění začíná nabírat na obrátkách. Na osmou hodinu se přesouváme na bazén, kde opět vstřebáváme plavecké dávky a jsou opravdu slušné. Honza nás nenechá vydechnout a tento den,jako ostatně každý následující, naplaveme přes tři kilometry.Počasí nám zatím nepřeje, padá sníh a teploměr vystupuje ke +2°C, a proto se po snídani na krátké „operativní poradě“ rozhodne šéf týmu upravit program dne. Následuje 16 km výklus z Kunžaku na Zvůli a dále po trase závodu (Triatlon Zvůle), který náš oddíl v loňském roce pořádal. Terén výběhu byl na tuto dobu již dosti neobvyklý, neboť se místy proháníme v cca 7 cm sněhové pokrývce.V odpoledních hodinách se přesouváme do Hradce, kde zažívám svoji premiéru v podobě hodiny spinningu. Nikdo se z přítomných nešetří ,z druhé vlny pozoruji dlouhé intervaly Jirky Paštiky ve stoje, připomínající nástupy Lance Armstronga v rozhodujících momentech horských etap na Tor de France. Opět se přesouváme do Kunžaku, kam večer přijíždí „Vlčák“ Honza Mikoláš. Člověk, který celé soustředění oživil svým osobitým a nenapodobitelným přístupem, ať to bylo v podobě vtipných poznámek na každého z nás nebo glosováním jednotlivých situací. Den zakončujeme regenerací v sauně, kde při teplotě okolo 95°C probírá první den soustředění.

Sobota, zlepšuje se počasí, již nesněží a teplota se nepatrně zvedla. Doufáme, že budeme moci vyjet na kolech. Po bazénu, kde jsme se potili nejen tím, že voda měla teplotu 29°C, ale hlavně díky tomu, že zdoláváme 20x50m s minimálním intervalem. Po snídani se vydáváme konečně na švih (120km). Hrdinou je Radek Procházka, který má dvakrát defekt a posledních dvacet kilometrů dokončuje na náhradním trekingovém kole. Mezitím druhá skupina míří do Hradce si zopakovat hodinu spinningu, po kterém následoval ještě lehký 6km výklus do překrásné přírody České Kanady.Večer proběhla valná hromada týmu, na které byla oficiálně představena nová posila týmu Hanka Cepáková.

Neděli, předposlední den, začínáme jak jinak než na bazénu.Honza nás vůbec nešetří a znovu zařazuje 20x50m á 1min, což Vlčák komentuje slovy ,,to je výborný, to pro mě představuje souvislé plavání“. Z bazénu odcházíme zahřátí tak, že se ještě cestou zpět do Kunžaku potím v prochladlém autě. Počasí nám znovu umožňuje absolvovat švih. Podařilo se mi přemluvit Vlčáka a Alana, aby švih odjeli společně s námi.Ale nebylo to zadarmo, Vlčákovi jsem musel slíbit, že se zastavíme na nejbližší benzině, kde si dáme pauzu na občerstvení. Po loňských zkušenostech mi moc nevěří, ale nakonec souhlasí. Co jsem slíbil, to také plním a zastavujeme ve Veselí.Všichni vyndáváme a pojídáme traťovky, které zapíjíme ionťáky.Vlčák se potřebuje posílit o trochu více než ostatní a zakoupenou tyčku Margot zapijí lahvovou desítkou Budvaru. Na druhou stranu není se co divit, vždyť jeho zimák v podání kola Favorit, datum výroby zcela zřejmě před rokem 1989, s pětikolečkem a s nosičem vzadu, vyžaduje podstatně více energie než jednice a zimáky ostatních. I když jsem si musel večer vyslechnout poznámky nejenom na vlastní osobu, cituji ,, jeden gestapák nás honí na plavání, pak předá funkci dalšímu a ten nás honí na kole“, musím přiznat, že ujetí 100km na takovémto kole je opravdu výkon, který je velkým příslibem ve výkonnosti na nadcházející sezónu. Den zakončujeme opět regenerací v sauně. A abych nezapomněl na ostatní, kteří se neodvážili vyjet za stávajícího počasí, ti se opět zúčastnili hodiny spinningu.

Do zasněženého pondělního rána se probouzí již jenom několik borců, kteří se rozhodli dokončit celé soustředění. Tak trochu jsme všichni zvědaví, co nás čeká na dnešním posledním tréninku v bazénu. Honza nám slibuje perličku nakonec. A je to tady, za sebe mohu říci všech 25x50m zvládám s vypětím všech sil. Soustředění zakončujeme lehkým výklusem.

Když se podívám na celé soustředění a pokusím se jej zrekapitulovat. Účast slušná, chtěl bych všem, kteří se zúčastnili poděkovat za vzorný přístup a vytvoření bezvadné atmosféry. Co se týká programu, který byl ovlivněn především počasím, podařilo se z větší části splnit to co bylo původně v plánu. Nebyl den, který by byl hluchý, ostatně dvě tréninkové fáze za den to bylo minimum. A na úplný závěr chci poděkovat celé rodině Straků, jak se o nás starali. Nic nebyl problém, vše co jsme si přáli, bylo do puntíku splněno.A abych nezapomněl také poděkovat oddílu, jímž bylo celé soustředění každému plně hrazeno, který nám vytvořil skutečně profesionální podmínky.

Ještě jednou díky !

Radek Uhlíř

Související odkazy: Fotogalerie

Zpět na výpis...