Start naplánovaný na 11h se trochu opozdil, ale to nikterak neubralo dobré náladě všech zúčastněných. Úvodní slovo před startovním výstřelem si vzal primátor města Č.Budějovic Mgr. Juraj Thoma, hlavní manažer Mercury centra Mgr. František Mlčák a pořadatel BMM Jaroslav Novák. Ale to trvalo jen krátce a posléze se už ozval ohlušující výstřel, který dal do pohybu všech 79 závodníků. Mezi nimi se nacházelo i několik Slováků, jeden Francouz a Maďar, čtyři Poláci nedorazili. Byli ostatně jediní, kteří po předchozí přihlášce se závodu nezúčastnili.

Trať závodu (42,195 km) byla rozdělena na 63 kol a úvodní náběh. Jedno kolo měřilo 666,66 m a někde jsem se dočetl, že v numerologii to značí ďáblovo číslo. Ale samotný závod to nijak nepoznamenalo, i když někteří se nechali ovládnout magickými šestkami a už od začátku nastavili ďábelské tempo, ale jejich pozdější snažení se pálilo doslova v kotli zmaru. To pocítil zejména Sobotka, který v závěru musel několik koleček i odejít. Nakonec z toho bylo až 21.místo. Nebyl ovšem zdaleka sám. Nástrahy maratónského běhu pocítil i Siegel, jež spolu se Sobotkou a Kubálem (3.místo) vévodili po většinu času startovnímu poli, ale i on musel v závěru přejít do chůze. Nakonec s vypětím všech sil uhájil 6.místo. Svou maratónskou zkušenost prokázal František Tík. Nenechal se vybláznit k rychlému tempu, držel si svůj průměr 4min/km a postupně se za mohutného povzbuzování diváků propracovával kupředu. V závěru, několik kol před cílem, už vedl. To v podzemí už panovala euforie. Všichni ho hnali do cíle. Byla to úžasná atmosféra, která hnala kupředu i všechny ostatní za ním. Diváci byli skvělí, povzbuzovali každého kdo běžel. I ty kteří byli daleko vzadu. Výborně běžel i náš Radek Uhlíř, jenž se dlouho držel s Tíkem a byla na něm znát i pohoda. Kolem 45. kola na něj ale dolehla krize, se kterou se bohužel potýkal až do samého závěru. I tak z toho však bylo nádherné 7.místo (3.místo v kat. 40-49 let). Dalším, kdo si z našeho klubu zaběhl, byl Rosťa Šimůnek. A zvolil pravidelné tempo 4:10 min/km a to dlouho držel. Vypadal v pohodě. Nijak ho nerozhodila ani skutečnost, že Radek Uhlíř a Karel Juráň ho už brali o kolo a blížili se mu dát i kolo druhé. Karel Juráň však začal mít kolem 40. kola problémy, které se prohloubily v samotném závěru. Rosťa Šimůnek nakonec dokázal zmíněný hendikep vymazat a cca 8 kol před cílem ho předběhl, čímž se dostal na konečné 10.místo. Atmosféra byla úžasná. Výborně běžel i Josef Mondek (8.místo), jež prokázal, že maratón není jen o běhu, ale mnohdy především o hlavě. Jeho křivka jednotlivých kol, byla až neuvěřitelně vyrovnaná a nebýt jeho minutového zdržení, zaviněného přelepováním puchýřů, mohl pomýšlet i na umístění lepší. Nemohu nevzpomenout i výkon,nám neznámého, Rosti Tomše, který se z úvodní patnácté pozice propracoval až na 4.místo. Na jeho běh byl prostě nádherný pohled a jako jeden zmála dokazoval kolo po kole ubírat vteřinky, když své nejlepší kolo zaběhl v samém závěru.Však si to řádně užil a v cíli, s účastnickou medailí na krku, zářil jak sluníčko.V závěru byla pro každého přichystána večeře v Blue Merkury baru. Vyhlášení proběhlo za účasti hejtmana Jihočeského kraje RNDr. Jana Zahradníka, jež dekoroval ty nejlepší, na pódiu v útrobách Mercury centra. Zájem diváků byl obrovský, však se nedalo ani pořádně projít.

Na závěr bych chtěl alespoň za sebe poděkovat Jardovi Novákovi a všem ostatním z jeho realizačního týmu, za uspořádání úžasného maratónu nejen pro závodníky, ale i pro diváky, kterých se sešlo opravdu hojně. Byl to závod se vším všudy. Super organizace, výborný moderátor, který dokázal zasvěceně informovat o všem potřebném, skvělé holky na občerstvovačce (opravdu veliký dík), a v neposlední řadě vynikající diváci, kteří každého hnali vyloženě kupředu a vytvořili tak pro každého neopakovatelnou atmosféru. Já osobně jsem tolik adrenalinu a euforie ještě nezažil. A možná už nikdy nezažiji. Leda že bych se opět postavil na start 2.ročníku BMM. A navzdory všem posměváčkům a škarohlídům, já už nyní říkám, že pokud to jen trochu bude možné, tak se přihlásím a zda mi to zdraví dovolí, moc rád poběžím. Udělejte to také. Určitě mi dáte za pravdu.

Rosťa

Zpět na výpis...