V pátek odpoledne se vydala skupina závodníků (specialisté na střední a dlouhé tratě) směrem na Pardubice. Budějovice jsme opustili za deště, Pardubice nás vítaly jasnou oblohou. K Vyskočilům dorážíme krátce po 20 hodině. Opět využíváme pohostinnosti Vyskočilů rodiny, jako již několik let.

Ráno se probouzíme do zataženého dne a je jen otázkou času, kdy začne pršet. Posnídáme a vyrážíme na místo startu. Během cesty začíná pršet. Na místě startu již déšť nabírá na intenzitě. Zaregistrujeme se a náš první dotaz je na teplotu vody. Odpověď zní: 16 stupňů. Kombinace teploty vody s počasím, které panuje (12 stupňů a vytrvalý déšť) není moc příjemná představa o závodění.

Ukládáme věci do depa a jdeme se pomalu připravit. První kontakt s vodou není nic příjemného, ale za chvíli si již zvykám. Ve 12 hodin zazní startovní výstřel, a pole 500 závodníků se vrhá do vody. Těch 1,9km zdolávám celkem v pohodě. V depu strávím více času než obvykle. Snažím se obrnit proti zimě vícero vrstvami oblečení. Na kolo usedám a doufám, že na 45kilometrovém okruhu přestane pršet. Moje přání zůstává jenom přáním. Pršet nepřestává a navíc se přidává vítr. Po dvou a půl hodinách sesedám s kola a doufám, že se na běhu zahřeju. Ale ouha v depu mám tak zmrzlé prsty, že si nemohu rozepnout přilbu, což se mi po chvíli daří. Dalším problémem je pro mě rozepnout návleky na tretry. Nemohu uchopit jezdce na zipu, v prstech nemám cit. Přijde mi to jako v zimě, když mě na lyžích promrznou prsty přes rukavice. Na běh vyrážím v očekávání, jak se bude chovat můj lýtkový sval na pravé noze. Minulý týden v neděli jsem se šel proběhnout a domů jsem dopajdal. Celý týden jsem odpočíval a sval nezatěžoval běháním. První kilometry běhu to vypadá dobře, ale na čtvrtém kilometru se bolest znovu ozývá. Nechce se mi závod vzdát, a proto hledám polohu dopadu a odraz nohy tak, abych mohl pokračovat dál. Toto se mi daří (běžím přes patu) a znovu se dostávám do tempa. Dobíhá mě Pavel Lácha a nasazujeme oba tempo, které nám oběma vyhovuje. Tímto bych chtěl Pavlovi poděkovat. Závod dobíháme za průtrže mračen. Do cíle dorážím v čase 4:40:02,5 což mě vynáší na 51. místo celkově a 1. místo v kategorii muži 45 – 49 let.

V krátkosti k ostatním našim závodníkům, s kterými jsem možnost mluvit po závodě. Moc času nebylo, jelikož počasí bylo opravdu mizerné, takže každý se snažil rychle převléci, a pokud nebyl na bedně, tak vzápětí odjížděl.

Pěťa - její odstoupení ze závodu po prvním kole kola bylo logické vyústění jejího momentálního zdravotního stavu, s kterým se potýkala celý tento týden.

Láďa - neměl jsem možnost si s ním déle popovídat. V kategorii muži 35 – 39 let s časem 5:04:40,3 obsadil 35. místo.

David - loni tu zazářil výborným výkonem, letos má priority mimo sport a při tréninkovém manku závod zajel s přehledem a bez krize. V kategorii muži 30 - 34 let s časem 5:08:24,7 obsadil 42. místo.

Kuba - ten když má dostatečný přísun kalorií, není snad závod, který by nedojel. V jeho letech již zkušený dlouhotraťař, který ví, jak si má síly rozvrhnout, aby závod dokončil. V kategorii muži 25 - 29let s časem5:32:48,3 obsadil 21. místo.

Konstatováním, že letošní Czechman byl nejen zkouškou o výkonnosti, ale také o morálu, zakončuji svoji zprávu.

Radek

Související odkazy: Fotogalerie Výsledky

Zpět na výpis...