Ubytovali jsme se na pokoji číslo 3., kde už od čtvrtka večer měl zabranou postýlku David, Rosťa, Radek a Kuba. Já s Kájou jsme doplnili složení pokoje. Trošku jako Sněhurka a jenom 5 trpaslíků :-).

V 10:30 jsme vyjeli na první švih, počasí bylo azuro a teplo, takže jsme mohli makat a šlapat, jak nám tajemník David naplánoval. Ujeli jsme 121 km a docela jsme makali. Kluci na mne museli čekat na kopcích, ale jak mi pak říkal Kubík, byl rád, že čeká…

Po kole jsme dali přechod asi 2km. Nožičky mě trošku neposlouchaly, ještě jsem letos žádný rychlý přechod netrénovala, tak to trošku vypadalo jako šlapání zelí :-).

Sprcha. Kluci i oběd. Což nechápu, jak pak můžou s plnými bříšky zase trénovat. Po „O“ byl výběh, sprcha. A pak jsme jeli do Dačic do sauny, protože v Kunžaku neměli už volno. Sauna byla fajn a protože to bylo poprvé, co jsme se sešli v sauně , tak už vím, jak vypadaj všichni úplně nahatý :-). Pár z nejslušnějších fotek najdete i ve fotogalerii „ Jarní soustředění Kunžak“.

V sauně bylo jen 90 stupňů, ale Kubovi byla pořád zima, tak nám přidal na 105!! Uhlákovi s Rosťou se pak i vařily uši.

Druhý den v sobotu nás na švih ráno v 10 hodin už bylo víc, skupinka se rozšířila, přijeli podobní blázínci jako jsme my a jeli jsme v balíku (asi 9 lidí). Jelo se nám hezky. Prochy měl nějakého bacila a nebylo mu prý úplně good, ale ani to na švihu nedával moc najevo a šlapal taky good. Ujeli jsme 105km, ale naštěstí byli menší kopečky :-).

Zase jsme si dali přechod. Sprcha. Já polívka a kluci zase natlačili do břicha, co se jim tam vešlo a pak po malé siestě všichni upalovali poklusem klus do krásné přírody. Někteří doslova v šíleném tempu.

Opět sauna, tentokrát i s ledovým bazénkem v Kunžaku. Opět paráda. Rosťa už měl ostříhané nehty na nohách, tak to nemělo chybu. Konečně jsem mohla všem poměřit jejich délku ……………………………………………… prstů na nohou.

Po sauně byla v plánu valná hromada, na které jsem byla v Trisku poprvé. Valná hromada se naplnila do nadpoloviční většiny, takže bylo vše O.K. Akorát pár jedinců, jako např. Radek Uhlíř, málem umřelo hlady. Po večeři valná hromada pokračovala v poklidném tempu, všichni jsme se na všem domluvili, tajemník Dejv to vše zapsal a vše dopadlo podle očekávání. Díky Rosťovi a Ivče !!

Třetí den na sousku jsme dali zase švih na kole od 10 hodin. Naše skupinka A a skupina B vyráží do krásného okolí a nohy už nás malinko bolí, ale co bolí sílí, že ?!? Ujeli jsme asi 86 km v kopcích ………. až v šílených krpálech, ale bylo to fajn. Krásně se mi šlapalo a musím pochválit Dejva, že si opět připravil krásnou trasu na kolo.

Po kole jsme šli zase rychle přechod a nohy už to malinko chápali, že triatlon není med a po kole musí ještě běžet. Tak jsem už cítila, že třetí přechod za sebou je lepší než ten první. Potom jsem si dala výbornou květákovou polévku se sodou a colou a šla si schrupnout, protože nejlepší regenerace je spánek a moje tělíčko si žádalo postýlku aspoň na chvilku :-) (to je vidět i na fotkách, že).

Odpoledne jsme si dali ještě všichni výběh, běželo se mi pěkně a v pohodě. Běžela jsme s Uhláčkem, který mi stihnul i vyprávět historii míst, kterými jsme probíhali. Po klusu následovala naposledy sauna. Proběhlo i zápisné do klubu (šampíko chutná výborně i v sauně a i bez jahod) a potom jsme pokračovali na večeři do našeho úžasného penzionu. Po večeři jsme naplánovali sezónu a šli na masáž :-).

Kluci si pletli i pomlázky, které se jim opravdu zdařily. Okolo půlnoci jsme šli spinkat, abychom byli druhý den fit a někteří i na odjezd domu na velikonoční pondělí. O nenadále probuzení, nás holek, se postarali kluci, tak asi něco po půl jedné, když si vyzkoušeli v praxi, jak se jim ty pomlázky povedly.

V pondělí jsme se, já s Kájou, ještě zdrželi na další trénink na kole a klus. Kolo jsme si v pondělí dali lehčí, jelo se nám dobře, ale cítili jsme už únavu, tak jsme to nervali, ale spíš jsme se vyjížděli. Po kole jsme šli hned běhat (každý zvlášť), domluvili jsme se za hodinku na pokoji, ale běželo se mi hezky a to počasí a ta příroda……… Prostě jsem doběhla za 1 hodinu a 35 minut a to mě už Kája trošku hledal, asi se o mě bojí :-).

Když jsme vyrazili domu okamžitě jsem v autě usnula, probudila se až v Českých Budějovicích. Naše první soustředění v Triskáčema bylo fakt krásný!!!

Děkuji všem, kdo tam byl a kdo to vymyslel. Hlavně Rosťovi a Ivče, Pavlíkovi a Honzíkovi za komfortní ubytování a stravování.

Také díky počasí, že se na nás celou dobu smálo :-) :-) :-).

Související odkazy: Fotogalerie

Zpět na výpis...