Kromě mě a Rosti, kteří jsme se rozhodli zúčastnit tohoto závodu, je to ještě loňský pokořitel Železňáka Kuba Michal a závodník, pro kterého jsou tratě takříkajíc domácí Jirka Vyskočil. Do Pardubic přijíždíme ve 20.30 hod. Ubytováváme se u Vyskočilů, kterým bych chtěl ještě jednou poděkovat za azyl, jež nám poskytli. Po výborné večeři (těstoviny s masem), diskutujeme dlouho do noci nad výsledky loňského závodu, letošní startovní listinou a hledáme možné soupeře. Uleháme okolo půlnoci každý do svého apartmánu, kromě Rosti, který Jirku v manželských postelích zasvěcuje do tajů podpůrné výživy při závodě.

Ráno nás probouzí slunečný den. Následuje snídaně, po které se přesouváme na místo závodu. Už při příjezdu vše nasvědčuje tomu, že účast bude maximální a velice kvalitní. Blíží se čas startu, navlékám si neoprén, neboť voda má 21 °C a jdu okusit vodu. Mezitím se startovní pole čítající 170 závodníků řadí na břehu. Zazněl povel startu a početné startovní pole se dává do pohybu. Plavání si vychutnávám, protože v tak čisté vodě jsem ještě neplaval.Vidím všude okolo sebe, takže si dovoluji dýchat i na obě strany. Z vody vybíhám na 19. místě.

Usedám na kolo. Přede mnou jsou tři okruhy o celkové délce 93 kilometrů. Trasa je i přes dvě stoupání, která jsou krátká a ne moc prudká, převážně rovinatá s dobrým povrchem. Snažím se točit. Nejčastěji střídám převod 50x17 a 50x16. Na patnáctém kilometru se vedle mě objevuje známá tvář. Ano, je to Jarda Pudil. Usměje se na mě svým šibalským úsměvem a strojovým tempem mě míjí. Pozoruji zezadu jeho siluetu, která mi připomíná jednoho bývalého profesionálního cyklistu. No jistě, to strojové tempo, ten těžký převod, to vše mi připomíná ukrajinského závodníka Sergeje Gončara za časů jeho veliké slávy, kdy dominoval v nejedné individuální časovce na Tour de France. Zařazuji se za rozjetého Jardu a snažím se mu uviset samozřejmě v dovoleném háku (cca 10m) v následujících asi čtyřech kilometrech. Jarda se stále ohlíží, kontroluje rozestup. Později zařadí na těžší převod a rychlostí, která odpovídá posledním kilometrům před cílem etapy mi nenávratně uniká.

Po otočce do druhého kola se míjím v protisměru postupně s Rosťou, Kubou a Jirkou. Je vidět, že se ani jeden z nich nefláká a dávají do kola vše. I ve druhém kole se snažím udržet stejné tempo jako v prvním, což se mi přibližně daří. A je tu nájezd do třetího kola. Zde již polevuji v tempu a pokouším se šetřit na běh, který bude následovat. Do depa ukládám kolo po 2:43:49.

Vybíhám na trať běhu, která vede částečně lesem a částečně po hrázi rybníka. Jedná se o tři okruhy v celkové délce 21 km. Začínám pomalu. První okruh beru jako rozklusání se po necelých třech hodinách na kole nechci skončit jako někteří, kteří už jenom jdou nebo v předklonu zvracejí. V druhém okruhu se již snažím přidat na tempu, dobíhá mě Jana Candrová, která je letos ve skvělé formě. Pokouším se držet jejího strojového tempa a to se mi také daří. Ve třetím okruhu již její tempo nejsem schopen akceptovat a Jana mě po polovině okruhu opouští. Já si držím svoje tempo a běh dokončuji v čase 1:30:01. Výsledný celkový čas je 4:39:37. Se svým časem jsem spokojen a před závodem jsem o něm ani neuvažoval. V čase 4:54:37 do cíle dobíhá Kuba, který ožil v závěrečném okruhu a předstihl ještě Rosťu, který dokončuje také v čase pod pět hodin a to za 4:55:56. Ještě je tu Jirka, kterého v teplém počasí přepadly křeče, ale je to bojovník a závod dokončuje v čase 5:17:10.

Kdybych měl závěrem shrnout naší účast, tak si myslím, že každý z nás tu zajel svoje současné maximum a s výsledky můžeme být spokojeni. Co se týče závodu samotného, tak nás určitě překvapil svou perfektní organizací a kvalitním startovním polem. Jen bych měl jednu připomínku a to ohledně zveřejnění výsledků pořadateli, které vázlo, a ani po dvou hodinách čekání jsme se výsledků v tištěné podobě nedočkali.

Související odkazy: Fotogalerie Výsledky

Zpět na výpis...